Zpětné doplacení výživného by mělo být standardem, i když rodič nepožádá o zvýšení ihned

Důvodem zavedení zpětného výživného je především zajištění ochrany dětí, které jsou závislé na svých rodičích. Ti mají sledovat změny v potřebách dětí a v případě zvýšení nákladů na uspokojení jejich potřeb podat návrh na zvýšení výživného k soudu. Výživné mohou nárokovat i zpětně, a to nejdéle za dobu tří let ode dne zahájení řízení.

Obecné soudy se stavěly ke zpětnému přiznání výživného odmítavě

Ústavní soud (ÚS) se zabýval dvěma samostatnými případy, které se věnovaly otázce zpětného určení výživného na dítě. A rozhodl, že při změně rodinných finančních poměrů by se mělo výživné přiznat od okamžiku změny situace. 

V prvním případě okresní soud zvýšil výživné až od začátku měsíce, ve kterém stěžovatelka podala návrh na zvýšení výživného, a to na základě rozhodnutí Krajského soudu v jiném případu, v němž bylo uvedeno, že by rodič neměl podání návrhu na zvýšení výživného odkládat. Přitom potvrdil, že finanční náklady související s nezletilým se změnily již v září 2021, když nezletilý chlapec nastoupil na střední školu. Výživné však soud přiznal až od 1. 3. 2023, kdy matka chlapce podala návrh na zvýšení výživného. Ta pak s odvoláním u krajského soudu neuspěla a podala stížnost k Ústavnímu soudu.

Ve druhém projednávaném případě se otec dcery domáhal zvýšení výživného na ni zpětně od září roku 2021, což byla doba, kdy dcera nastoupila na střední školu a rodině se tak zvýšily náklady. Okresní soud však nechtěl potvrdit nárok na zpětné vyplacení výživného již od září 2021, a to i přesto, že uznal, že se dceři zvýšily náklady od tohoto data. Takové zpětné vyplacení považoval okresní soud za nespravedlivé z důvodu, že by matce vznikl velký nedoplatek na výživném, a to i přesto, že nemohla za to, že otec dcery podal návrh na zvýšení výživného později. 

Otec se proti rozhodnutí Okresního soudu odvolal ke krajskému soudu, ale ani ten nenařídil doplacení výživného zpětně již od září 2021 a potvrdil rozhodnutí okresního soudu. Otec proto stejně jako matka v předchozím případu podal ústavní stížnost.

Zdroj: YouTube / Úřad práce ČR

Jak se ke zpětnému stanovení výživného staví Ústavní soud?

Při rozhodování bral Ústavní soud v potaz, že výživné je nárokem dítěte, slouží tedy k uspokojení jeho životních potřeb. Zároveň dítě nemůže za to, že jeho rodiče nepodali návrh na změnu výživného dříve. 

„Nezletilým proto nesmí být přičítáno k tíži, že rodič, v jehož péči se nachází, nepodal návrh na zvýšení výživného u soudu bezprostředně po změně poměrů na straně nezletilého, ale až s určitým odstupem od tohoto okamžiku, nebo že podání návrhu na zvýšení výživného nepředcházela žádost o toto zvýšení adresovaná povinnému rodiči,“ vysvětluje rozhodnutí Ústavního soudu.

Ten tak v těchto dvou případech pro další praxi jasně stanovil, že zpětné výživné by se mělo dětem přiznávat od okamžiku, kdy došlo v souvislosti s jejich potřebami ke zvýšení nákladů rodiny (typicky přechod na 2. stupeň základní školy, střední školu apod.).

ÚS tak nepodpořil rozhodnutí okresních a krajských soudů, které takové zpětné stanovení považovaly za mimořádné a zároveň zamítavé rozhodnutí odůvodňovaly tím, že rodič nepožádal o zvýšení výživného nejdříve povinného rodiče, a taky z důvodu, že k podání návrhu na zvýšení výživného k soudu nedošlo ihned. Podle ÚS nedodržení těchto podmínek nemůže vést k tomu, aby nebylo výživné přiznáno od změny poměrů v rodině.

Soudy by tedy v takových případech měly rozhodovat v co největším zájmu dítěte. Vždy je však nutné posoudit konkrétní situaci rodiny a zvážit majetkové poměry všech zúčastněných a potřeby dítěte. Neznamená to tedy, že by za každé situace soudy musely zpětné výživné vždy přiznat.

Zdroj: Ústavní soud