Pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance v ČR patří k nejvyšším v EU

Zaměstnavatelé sjednávají se zaměstnanci zpravidla v pracovní smlouvě hrubou mzdu. Mzdové náklady však výrazně zvyšuje i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance činí 9 % a sazba sociálního pojištění 24,8 %.

Pro všechny výpočty státních dávek, jako jsou např. nemocenské dávky nebo státní důchody, jsou však rozhodující hrubé mzdy, a nikoliv mzdové náklady zaměstnavatele (bývalá superhrubá mzda).

Povinné pojistné v Česku je vysoké

Povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance v Česku je v rámci členských zemí Evropské unie jedno z nejvyšších. Při porovnání mzdových nákladů jsou rozdíly mezi Českem a členskými zeměmi EU nižší než při porovnání hrubých mezd. Průměrné mzdové náklady v Česku jsou např. podobně vysoké jako v Portugalsku a vyšší než v Řecku.

Čtěte také: Co se počítá do průměrného výdělku pro výpočet náhrad, dovolené nebo odstupného

Mzdové náklady v Česku v roce 2024

Průměrná hrubá měsíční mzda za první čtvrtletí letošního roku činila podle údajů ČSÚ částku 43 941 Kč. Průměrné mzdové náklady při zohlednění povinného sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance činí 58 794 Kč.

Mzdová kalkulačka 2024

Nejvyšší mzdové náklady mají zaměstnavatelé v Lucembursku

Přestože jsou všechny členské země Evropské unie při mezinárodním srovnání velmi vyspělé, jsou mezi nimi stále výrazné mzdové rozdíly, což dokládá i výše průměrných mzdových nákladů. Vždyť v Lucembursku jsou průměrné roční mzdové náklady 6,2krát vyšší než v Bulharsku. Obecně můžeme říci, že v západoevropských zemích Evropské unie jsou stále mzdové náklady značně vyšší než ve východoevropských zemích Evropské unie.

Tip: Minimální mzda a zaručený plat od roku 2025 v tabulkách

Porovnání zemí EU za rok 2023

Podle částky průměrných ročních mzdových nákladů za rok 2023 si můžeme rozdělit členské země Evropské unie do čtyř kategorií. Data jsou převzata z publikace „La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´EU en 2023 – The Tax Burden on Global Workers (Institut économique Molinary)“, metodika výpočtu je tedy ve všech zemích stejná a data porovnatelná, všechny částky jsou uvedeny v eurech, přepočet byl tedy ovlivněn aktuálním směnným kurzem.

• V první skupině jsou země s průměrnými mzdovými náklady vyššími než 60 000 €. Těmito zeměmi jsou Lucembursko (80 928 €), Nizozemí (70 724 €), Rakousko (68 408 €), Belgie (68 250 €), Německo (66 710 €), Dánsko (63 103 €), Irsko (60 688 €) a Finsko (60 624 €).  
• Ve druhé skupině jsou země s průměrnými ročními náklady od 30 000 € do 60 000 €, jedná se o Francii (59 458 €), Švédsko (58 165 €), Itálii (44 011 €), Španělsko (36 982 €) a Kypr (30 493 €).
• Ve třetí skupině, kde je nejvíce zemí, jsou členské země EU s průměrnými ročními náklady od 20 000 € do 30 000 €. V této skupině zemí jsou Slovinsko (27 088 €), Portugalsko (26 738 €), Estonsko (26 595 €), Česko (25 658 €), Řecko (24 351 €), Malta (23 047 €), Litva (21 033 €), Slovensko (21 007 €), Lotyšsko (20 711 €) a Polsko (20 158 €).
• V poslední čtvrté skupině jsou členské země EU s průměrnými mzdovými náklady nižšími než 20 000 €, a sice Chorvatsko (19 289 €), Maďarsko (18 737 €), Rumunsko (15 876 €) a Bulharsko (12 902 €).