Kolář: U Trumpa je možné vše, může to být katastrofa

Platí podle vás, že americký prezident je nejmocnější osobnost světa?

Ano. Zatím to tak je. Spojené státy jsou zatím jediná reálná supervelmoc. Tím pádem prezident USA ať už muž, či žena je nejmocnějším státníkem na světě.

Který kandidát by se tedy podle vás měl stát takhle mocným člověkem, demokratka Kamala Harrisová, nebo republikán Donald Trump?

Jde o hodně. Nejde o střet konzervativismu a liberálnější demokratické politiky, ale o střet v přístupu k politice a hodnotám. Jestli je přípustné v politice beztrestně lhát, manipulovat a strašit, nebo jestli se můžeme chovat odpovědně a nebýt za to trestáni voliči. Proto preferuji Kamalu Harrisovou. Styl její politiky a lidé, kteří jsou s ní spojeni, pro mě představují větší jistotu a předvídatelnost. Neříkám, že nemám pochybnosti, ale lepšího kandidáta v USA nemají.

Ve světě je řada konfliktů, které hrozí přerůst v jeden velký. Potřebujeme někoho, kdo nebude dělat politiku stylem pokus omyl. Ani politika Trumpa nemusí být úplně zlá. Ale to já nedokážu odhadnout. Je nevyzpytatelný. Jeden den říká, že je něco černé, druhý, že je to bílé. A lidé mu to věří. To mě znepokojuje, nemám rád fanatismus.

Prezident Petr Pavel o Trumpovi v roce 2022 řekl, že je to odpudivý člověk.

A to je naprostá pravda. Z mého pohledu je to naprosto odpudivá bytost. Je to člověk, který se zaštiťuje konzervativními hodnotami, ale celým svým bytím je popírá.

Spojené státy potřebujeme jako důležitého spojence. Je na místě se o jejich prezidentovi vyjadřovat takto?

Ale Spojené státy nejsou jenom Donald Trump. Hrůzu z něj mají i slušní republikáni, moji kamarádi. Lidé, kteří jsou republikány typu Ronalda Reagana či Johna McCaina, tedy opravdu ryzí konzervativci. I oni vědí, že je Trump nechutná osobnost. Nicméně pokud si ho Američané vyberou, nedá se nic dělat, budeme s ním muset spolupracovat.

Říkat o někom, že je nechutný, nepomáhá dobrým vztahům, neuškodí nám to?

Petr Pavel to neřekl jako prezident republiky, ale jako kandidát. To, co se říká v politických kampaních, je jedna věc, není to něco, co vám brání v reálné politice. Jako prezident by Trump měl ve svém týmu lidi, kteří budou chtít transatlantické vztahy zachovat. Když byl Petr Pavel na summitu NATO v USA, šel navštívit republikánký think tank The Heritage Foundation. Ne proto, aby šel republikánům podkuřovat, ale proto, aby na ně apeloval, aby stáli jednoznačně na straně Ukrajiny. Budeme s nimi komunikovat.

Co bude po volbách? Nehrozí USA vnitřní konflikt, když je společnost rozdělená prakticky půl na půl, jak ukazují předvolební průzkumy a vyrovnané šance obou kandidátů?

Zahraniční politika americké volby nerozhodne. Bude to ekonomická situace, migrace a otázky spojené s osobní svobodou Američanů, jako je právo na potraty, vlastnění střelných zbraní atd.

Napětí v USA je patrné i v rodinách, mezi přáteli… Je to reálný problém, který nepřestane. V základech americké demokracie je, že Amerika patří lidu. A že lidé mají právo v případě, že se prezident chová jako autokrat, vzít zbraň a smést ho. Takže vyloučit nějakou formu násilných nepokojů si netroufám.

Europoslanec Alexandr Vondra z ODS by podpořil Trumpa, podle něj může na Rusko a Čínu zafungovat jeho nevyzpytatelnost. Tomu nevěříte?

Sašu mám rád, ale nesouhlasím s ním. V prezidentské volbě jsem podporoval Petra Pavla, který měl heslo „řád a klid“. Možná jsme na pokraji konfliktu světových rozměrů. V takové chvíli mít v čele USA někoho, kdo je nevyzpytatelný, dokáže urážet spojence a odstrkovat je od sebe, chvíli podlézat nepřátelům a vzápětí se k nim chovat jinak, je znepokojivé.

Obávám se, že nepřátelé mají Trumpa přečteného, už si ho v jeho prvním prezidentském období vyzkoušeli. Tuší, že jeho nevyzpytatelnost je jen zmatečnost a chaos. Stačí Trumpovi lichotit a v tu chvíli se dostanete do jeho přízně. J. D. Vance se o Trumpovi vyjadřoval dost nevybíravě, pak si vyhodnotil, že bude lepší se s ním spojit, otočil rétoriku a stal se jeho kandidátem na viceprezidenta.

Bojím se, že u Trumpa může dojít ke všemu. Může to být dobré, ale může to být katastrofa.

Divím se, že lidem vyznávajícím konzervativní hodnoty nepřipadá chování Trumpa jako chucpe a nechutné, divím se, že si do Trumpa projektují naději, že tento člověk zachrání globální Západ.

To je podle vás úkol amerického prezidenta zachránit globální Západ?

Ano. Svět je nyní kvůli válce na Ukrajině strašně rozkomíhaný. Čína to hraje na obě strany.

Na jedné straně se Západem komunikuje, na druhé podporuje Rusko, které by bez ní nemohlo takto efektivně vést válku. K tomu zvyšuje napětí v Jihočínském moři. I Japonsko se už probouzí a zajišťuje si vlastní obranu.

Globální Západ hledá, jak se ubránit autoritářským režimům. Pokud nový prezident povede USA k izolaci s heslem „America first“, budeme se muset usebrat, abychom ten zbytek svobodného světa ubránili. Musíme ukázat autoritářům, že i bez Ameriky se dokážeme bránit.

Říkáte, že Trump je nevyzpytatelný, ale co Harrisová? Neochladí se vazby s Evropou tak či tak, nenapne své zájmy k Indo-Pacifiku?

To se říkalo i o Baracku Obamovi, nastavil politiku resetu vztahů s Ruskem… Ale Putin ho z toho vyléčil. Harrisová je viceprezidentkou Bidena, který byl zase viceprezidentem Obamy.

Biden byl po dlouhé době prezident, který nenabízel otevřenou náruč Putinovi. Harrisová má kolem sebe lidi, které si Joe Biden dlouhodobě „vychovával“, jako např. Tonyho Blinkena. Věřím, že si je udrží. I proto si asi Rusové přejí v čele USA Trumpa, protože si myslí, že při jeho narcistních sklonech egomaniaka ho dokážou lépe manipulovat.

Jaké budou vztahy mezi Evropou a USA, pokud je povede Trump?

USA jsou náš nejdůležitější spojenec z hlediska obranyschopnosti demokratického světa. Naděje by byla, že by si Evropa zajistila svou bezpečnost sama a USA by přestala potřebovat. To by Trumpovi mohlo konvenovat. Mám-li mít nějakou iluzi ideálního světa, kde bych se cítil bezpečně, tak je to pevné spojenectví Spojených států amerických, Kanady, Evropy, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska, Izraele, Jižní Koreje, tedy celého svobodného světa. To by ukázalo našim nepřátelům, že si na nás mají dát pozor a nemají to na nás zkoušet. Nejlepší prevence proti válce je ukázat, že jsme nejen schopni obrany, ale v případě nouze i obrany útokem.

Nejvíc Evropu zajímá, jak se USA postaví ke konfliktu na Ukrajině. Na jaře Kongres schválil pomoc ve výši 61 miliard dolarů, dosud však USA poskytly zhruba desetinu. Může se podle vás stát, že se tato pomoc zastaví?

Pokud vyhraje Kamala Harrisová, tak by ještě současný prezident Joe Biden mohl uvolnit další pomoc. Nejde jen o finance, ale i o souhlas k tomu, aby Ukrajina mohla používat americké zbraně delšího doletu k zasažení cílů na území Ruské federace. To je základ.

Nejsem vojenský stratég, ale každý, kdo se orientuje, ví, že nejlepší obrana je útok. Jestliže Ukrajina nemůže zasahovat cíle na ruském území, kde mají Rusové sklady zbraní, armádu a logistiku, tak nemá plnohodnotnou obranu. Nemáme právo říkat Ukrajincům, jak se mají bránit. Chováme se jako chytrá horákyně. Ukrajině pomáháme, ale ne moc, aby se Rusko nerozčílilo ještě víc.

Toho se nebojíte? Putin vyhrožuje, že pokud budou Ukrajinci útočit na Rusko západními zbraněmi, bude Rusko pokládat západní země za legitimní cíl.

Já bych všem, kteří z toho mají obavy, rád připomněl, jak to bylo s Hitlerem. Tomu se ustupovalo, pohltil Rakousko, později naše Sudety. Zastavilo ho to? Předešli jsme tehdy druhé světové válce? Nepředešli. Chceme-li žít ve svobodném světě, musíme si svou svobodu umět ubránit. Jediné, čemu diktátoři rozumí, je síla. Ale to neznamená, že bychom měli napadnout Rusko, jak stále varují „chcimíři“. Ne. My jen pomáháme Ukrajině, aby se mohla bránit a dostala, co jí náleží.

Bezletová zóna nad Ukrajinou není nic, v čem by nám Rusové měli bránit. Ukrajina je suverénní stát, člen OSN. V roce 1997 to uznala i Ruská federace ve Smlouvě o přátelství a spolupráci s Ukrajinou, kterou ratifikovala ruská duma a ve které jsou garantované hranice obou zemí a jejich územní integrita.

Prezident Pavel v rozhovoru pro Právo v srpnu uvedl, že dosažení spravedlivého míru na Ukrajině je spíš iluze, že se míru bez územních ústupků nedosáhne… Na druhou stranu pokud dosáhnou Rusové zisku, nedostanou chuť na další?

Ano, toho se obávám. A možná proto se Putin těší na znovuzvolení Trumpa, aby mu mohl dopřát splnění slibu, že za 24 hodin uzavře mír. Ale co to bude znamenat pro Ukrajinu? Jaký to bude mír? Bojím se, aby to nebyl nový Mnichovský diktát ze strany Spojených států. Ukrajina není nevyčerpatelný stát. I když ji podporujeme finančně, má také lidské zdroje a ty docházejí. Musí to být Ukrajinci, kdo řekne, že už nemá sílu.

Co by pak následovalo?

V mezinárodní politice to není nic výjimečného. Severní Kypr je okupovaný Tureckem, i když se Kypr dostal během této okupace do EU. Korejský poloostrov je rozdělený doposud. Německo bylo po druhé světové válce rozděleno 40 let. Konrad Adenauer řekl, že lépe je mít půl Německa úplně než celé Německo napůl. Tak bychom k tomu měli přistoupit i v případě Ukrajiny.

Jestli si Rusové prosadí okupaci části Ukrajiny, kterou mají pod kontrolou, a my to neuznáme, pak je to otázka času, výdrže, nervů a peněz. Zmrzačenou Ukrajinu bychom měli podporovat a co nejdříve integrovat do EU i NATO. Na hranici Ukrajiny s Ruskem bychom pak měli umístit své vojáky.

Nevedlo by to ke konfliktu mezi Ruskem a NATO?

To si myslím, že ne. Jsem naprosto přesvědčen, že tohle je dobrodružství, do kterého se ani Putin nepustí. A to opravdu vycházím ze své znalosti ruské duše a ruské věrchušky. Jejich řeči: „Co by svět znamenal bez Ruska, to ať radši není“, jsou blafování. My přece nechceme svět bez Ruska. My jen chceme, aby se Rusové vrátili domů, kam patří, a tam ať si dělají, co chtějí. Ať si tam třeba okusují břízky. Musíme odstrašit Rusko, aby se nerozšiřovalo dál. Zastavit zlo včas. Je nebezpečnou iluzí, že zlo lze zastavit tím, když mu ustoupíte. Obavy z konfliktu panují i na Tchaj-wanu.

Bude platit podle vás, že ho v případě napadení Čínou budou USA bránit? Trump řekl, že by na Čínu uvalil cla.

Neexistuje jednoznačná odpověď. Svět se mění. USA jsou jiné, než jaké jsem jako student nebo diplomat zažil. Je tam více nenávisti, rozdělení. Začínalo to už za mě, i George W. Bush štěpil Ameriku. V případě Harrisové věřím, že je její politika opřená o hodnotový základ. Harrisová by to nedělala s lehkým srdcem, ale myslím, že pokud by byl Tchaj-wan napaden, postavila by se na jeho stranu. U Trumpa si nejsem jist.

Spojenectví USA a Izraele je neochvějné?

Trump je tvrdohlavý chlapík. Když se rozhodne, tak si na tom trvá. Nezapomeňme, že část jeho rodiny je s Izraelem spjatá, jeho zeť je Žid. Není důvod se obávat, že by Trump chtěl v případě Izraele ustoupit. Kamala je z liberálnější části Ameriky. U progresivnější levicové části demokratů je tématem Palestina. Nejsou všichni protiizraelští, ale soucítí s trpícími v Gaze. Většina demokratů ale chápe, že když odloží zbraň Arab, bude mír. Když odloží zbraň Žid, nebude Izrael. Jde jen o míru podpory a způsob, neznamená to však, že by Harrisová přestala podporovat Izrael.

V Česku budou nejdůležitější volby do Sněmovny za rok. Favoritem je hnutí ANO Andreje Babiše. Očekáváte, že bychom pak změnili v zahraniční politice směr?

Záleží na tom, jaké by mělo ANO koaliční partnery. S vládní odpovědností se politici i strany chovají jinak než před volbami. Mají tíhu odpovědnosti. Andrej Babiš není ani slovenský premiér Robert Fico, ani maďarský Viktor Orbán. Myslím si, že ví, že k Západu nemáme alternativu. Bude důležité, jak se k novému vládnímu uspořádání bude stavět společnost a instituce státu. Máme prezidenta, který má v zahraniční politice jasno.

Bude chtít s ANO prosazovat jednotnou politiku?

Určitě o to ze strany prezidenta bude zájem.

Co říkáte na vystoupení Fica v ruské televizi?

Je mi líto Slováků. Těch, kteří s Ficem nesouhlasí, i těch, kteří zatím nepochopili, kam je pan Fico vleče. Fico přivedl Slovensko do eurozóny, ale také je to člověk, který dokáže měnit své názory s dobou. Teď udělal Slovensku a Slovákům hroznou ostudu. Být teď slovenským studentem na západní univerzitě, tak bych asi trávil čas vysvětlováním, co se to děje a že nejsou všichni Slováci stejní. Lidé totiž často zjednodušují a podle jednoho politika pak soudí celou zemi.