Jak se bránit výpovědi, která padla těsně před uznáním nemoci z povolání?

Rozdíl mezi pracovním úrazem a nemocí z povolání

Určení okamžiku vzniku pracovního úrazu je většinou snadné. Pracovním úrazem je totiž poškození zdraví, nebo dokonce i smrt zaměstnance, k nimž došlo krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů. Došlo-li třeba ke zlomenině v důsledku pádu nebo nárazu nějakého strojního zařízení do těla zaměstnance, je možné určit dobu vzniku pracovního úrazu v podstatě s přesností na vteřiny.

Nemoci z povolání naproti tomu jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů a akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek na zdraví, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Působení je přitom dlouhodobé. (Seznam nemocí z povolání je obsažen v příloze k nařízení vlády.) Nemoc z povolání tedy vzniká postupně v důsledku působení nepříznivých vlivů na lidský organismus, nikoliv bezprostředně, jako když dojde k pracovnímu úrazu.

Datum vzniku nemoci z povolání určuje lékařský posudek podle data vyšetření

Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí o posuzování nemocí z povolání se za den vzniku nemoci z povolání považuje den zjištění nemoci, kterým je den vyšetření, při kterém bylo poprvé prokázáno onemocnění uznané později za nemoc z povolání. To je poněkud formalistické, neboť nemoc z povolání je výsledkem dlouhodobějšího vývoje zdravotního stavu. Navíc moment „vzniku nemoci z povolání“ může v praxi ovlivňovat i třeba délka objednacích lhůt k lékařskému vyšetření.

Tip: Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné, i když výpověď z pracovního poměru dal on sám

Dva zdravotní výpovědní důvody, ale jen jeden s nárokem na roční odstupné

Soudy řešily případ zaměstnankyně, která dostala od zaměstnavatele výpověď pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost k výkonu sjednané práce. Zákoník práce říká, že tento výpovědní důvod je možno použít, „pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost“. S tímto výpovědní důvodem není spojen nárok na odstupné. 

Naproti tomu s jiným „zdravotním“ výpovědním důvodem, tedy „nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice“, je spojen nárok na odstupné. A to na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčného výdělku.

Je jasné, že zaměstnankyně usilovala o zneplatnění výpovědi z důvodu, s nímž není spojen nárok na odstupné.

Výpověď též ze zdravotních důvodů dostala zaměstnankyně 5 dnů před uznáním nemoci z povolání

Zaměstnankyně dostala výpověď 30. 8. 2017. Jenomže následně dne 4. 12. 2017 byl zaměstnankyni vydán lékařský posudek, v němž jí byla uznána nemoc z povolání s datem zjištění nemoci ke dni vyšetření, a to 4. 9. 2017. Na takovou situaci už dopadá výpovědní důvod spojený s nárokem na odstupné. Jenomže zaměstnankyně dostala výpověď pouhých 5 dnů před tím, než bylo uznáno, resp. zjištěno, že trpí nemocí z povolání. 

Stačilo jiné pořadí vyšetření a nemoc z povolání by byla uznána ještě před výpovědí

Všechno mohlo být jinak a nemoc z povolání by byla zjištěna a uznána dříve, kdyby testy zdravotního stavu zaměstnankyně byly prováděny v jiném pořadí. Kdyby druhý – klíčový – test byl proveden jako první, tak by nemoc z povolání byla zjištěna a její vznik určen již k 29. 8. 2017, tedy ještě před uplatněním výpovědi. 

Zaměstnankyně se vydala náročnou cestou soudního sporu. Zprvu u nižších soudů neměla úspěch, ale nakonec dosáhla svého a ukázala cestu i dalším zaměstnancům. Dosáhla zneplatnění původní výpovědi, proto s ní musel zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr znovu, a to už z důvodu onemocnění nemocí z povolání, tedy s nárokem na odstupné.

Tip: Jurečka odvolává, co schválil. Změny u DPP se zruší, zvýší se jen limit pojistného

Je možno prokázat, že nemocí z povolání trpěl zaměstnanec už před dnem jejího formálního uznání

Ze zdravotnické vyhlášky vyplývá, že povinnou obsahovou náležitostí lékařského posudku o uznání nemoci z povolání je i datum zjištění této nemoci, kterým je den vyšetření, při kterém bylo poprvé prokázáno onemocnění uznané později za nemoc z povolání.

Toto pravidlo vyhlášky ovšem neznamená, že by se soud nemohl zabývat tím, zda zaměstnanec nemocí z povolání trpěl i v době před takto formálně uvedeným datem jejího zjištění. Je tedy na zaměstnanci, aby si vybojoval své nároky u soudu a prokázal v případě potřeby příslušnou zdravotní dokumentací, že nemocí z povolání trpěl už dříve. V případném soudním řízení proto může být (zejména pomocí znaleckého posudku) prokázáno, že zaměstnanec onemocněl nemocí z povolání třeba i několik měsíců před tím, než byla nemoc z povolání zjištěna.

Lékařský posudek může být zpochybněn před soudem

Lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb poskytuje pouze dobrozdání o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, jak nám vysvětlil právník Richard W. Fetter. Pro soud není závazný.

V rámci sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru proto může být lékařský posudek dále přezkoumáván (zejména za pomoci znaleckých posudků dalších lékařů). Ty bude nejspíš předkládat soudu zaměstnanec. Pak je na zaměstnavateli, aby prokázal, že výpovědní důvod, jenž použil a který zaměstnanec zpochybňuje, byl skutečně dán.

Čtěte také:

Od října může být lidem s více dluhy sraženo ze mzdy při exekuci víc peněz než dosud

Důstojná nemocenská pro OSVČ? Jen když předtím státu hodně zaplatíte