Jak lze platně změnit nebo zrušit závěť? Můžete v původní škrtat a přepisovat?

Pokud člověk, který už pořídil závěť, změní názor na to, kdo by po něm měl dědit, nejlépe udělá, když starou závěť zničí. Jednoduše ji roztrhá na malé kousíčky a vyhodí, nebo ji spálí.

Pokud vyhotovení závěti nemá k dispozici, protože je uloženo u někoho jiného, typicky třeba u samotného povolaného dědice, v jehož prospěch byla napsána, nebo v úschově u notáře, je nutno napsat novou závěť.

Není přitom nezbytně nutné v ní uvádět, že se stará závěť ruší. To platí automaticky, pokud jsou dodrženy náležitosti stanovené zákonem. Stará závěť totiž neplatí v tom rozsahu, ve kterém nemůže vedle pozdější – později datované závěti obstát. Nezapomeňte tedy na uvedení data sepsání závěti a vlastnoruční podpis!

Zdroj: Pixabay

Možností je více: zničení staré závěti, napsání nové, napsání dodatku k původní závěti

Nicméně určitě nebude na škodu a pro jistotu uvést, že se stará závěť ruší, že ji zůstavitel (ten, kdo pořizuje novou závěť) ruší. K výslovnému odvolání závěti se podle občanského zákoníku vyžaduje projev vůle učiněný ve formě předepsané pro pořízení závěti. Možná to zní složitě, ale neznamená to nic jiného, než že odvolání závěti (čili zrušení původní závěti) je možné provést ve stejné formě jako pořízení závěti. 

Platí přitom, že k odvolání závěti mlčky, bez nějakého dalšího psaní, se vyžaduje zničení listiny, na níž byla závěť napsána.  

Ovšem má to háček. Zničí-li zůstavitel jen jeden z několika stejnopisů závěti, pokud jich je (bylo vyhotoveno v patřičné formě) více (zůstavitel ji mohl totožně napsat vícekrát a předat každému z dědiců, na kterého myslel), nelze z toho ještě usuzovat na její odvolání.

Existuje-li více vyhotovení závěti, musí zůstavitel, který mění názor (na to, kdo po něm má dědit) zničit všechny exempláře. Jenže to nemusí být jednoduché. Stejnopisy závěti nemusejí být dosažitelné, protože je zůstavitel předal třeba právě dědicům. Pak je tedy vhodné sepsání nové závěti (a v ní původní závěť ještě event. navíc odvolat), nebo aspoň sepsání odvolání závěti, tedy sepsání listiny s uvedením data a opatřené vlastnoručním podpisem, kterou zůstavitel závěť ruší čili slovy zákona odvolává. A pak by se dědilo podle zákona, když nebude náhradní závěti. Takhle jednoduché je to např. v situaci, kdy zůstavitel všechno odkázal někomu mimo běžnou dědickou posloupnost (rodinu), ale ten ho zklamal, tak už ho nechce za dědice.

Tip: O dědictví I: Kdo a jakým podílem bude dědit bez závěti?

I notářskou závěť lze zrušit vlastním pořízením závěti

Přitom platí, že i závěť, kterou sepsal notář ve formě notářského zápisu, lze zrušit i vlastnoruční závětí (opatřenou samozřejmě datem sepsání a vlastnoručním podpisem). Není nutné jít znovu k notáři, ale je nutné myslet na to, aby se nová závěť dostala po smrti zůstavitele na patřičné místo.

Závěť sepsaná notářem se neztratí – po smrti člověka, který ji u notáře pořídil, s ní bude počítáno. Ale nová vlastnoruční závěť zanechaná doma by se mohla ztratit, mohli by ji ti, kterým nevyhovuje, zničit apod. Takže jestli někdo odkázal někomu něco závětí sepsanou u notáře a pak změnil názor a odkázal svůj majetek někomu jinému, je třeba přinejmenším závěť nově určeným dědicům předat.

Co znamená, když notář závěť vydá-vrátí klientovi, pro kterého ji sepsal a uschoval?

Byla-li závěť pořízena ve formě veřejné listiny, jak říká zákon, čili sepsána notářem ve formě notářského zápisu, má zůstavitel právo požadovat kdykoli, aby mu závěť byla vydána, závěť lze přitom vydat jen zůstaviteli osobně.

Vydá-li se zůstaviteli závěť, považuje se za odvolanou, jak nás upozornil právník Richard W. Fetter, s nímž jsme si o závěti povídali, protože o tom se málo ví. Takže není nutné sepisovat u notáře odvolání závěti, stačí, aby notář původní závěť vydal, a už se s ní nebude v dědickém řízení počítat.

A samozřejmě závěť roztrhejte. A pak můžete sepsat novou závěť sami. I tehdy, nemáte-li čas nebo kapacity si závěť sepsanou ve formě notářského zápisu nechat notářem vydat, i tak můžete odvolat vlastnoručně sepsaným odvoláním čili zrušením závěti nebo sepsáním nové vlastnoruční závěti.

Lepší napsat vše znovu, než ve staré závěti škrtat a přepisovat 

Vždy je lepší, když někdo chce změnit závěť, napsat zcela novou, než v té staré škrtat a přepisovat. Mohlo by dojít v důsledku znepřehlednění textu k zneplatnění některých přání a pokynů (ujednání) zůstavitele, nebo celé závěti. Nejenom z právních důvodů, ale pro zcela obyčejnou ztrátu srozumitelnosti.

Tip: O dědictví II: Závěť – všechno pro děti, či ženu Filoménu?

Když není sil na sepsání nové závěti a zůstavitel to chce vyřešit bez pomoci někoho jiného

Nicméně pokud nemůžete sepsat novou závěť, je třeba změny na listině původní závěti udělat co nejpřehlednější. A pak pod datum a podpis původní závěti napsat něco ve smyslu: „Závěť jsem změnil(a) dne toho a toho.“ A samozřejmě závěť znovu podepsat. 

Ale je namístě zopakovat varování před škrtáním a přepisováním, v zájmu toho, aby skutečně bylo naplněno přání zůstavitele. Je lepší třeba i na původní závěť pak doplnit ještě něco ve smyslu: „Už si nepřeji, aby po mně dědil ten a ten, proto jsem ho škrtnul(a), ať tedy dědí podle mé původní závěti ostatní dědici.“

A zase je třeba připomenout, že je nutno uvést datum tohoto přípisu a přidat vlastnoruční podpis. Ve stresu, úzkosti, hněvu se na to v praxi někdy zapomíná. Nebo když se spoléhá na původní podpis, což pro platnost změn nestačí.

Čtěte také:

O dědictví III: Co je dědická smlouva? Jaké jsou její výhody?

Dědictví bez závěti a pozůstalý partner