Chudobou jsou v EU ohroženy zejména děti rodičů bez vzdělání, ČR je mezi premianty

Hlavním důvodem ohrožení dětí a mladistvých do 18 let chudobou nebo sociálním vyloučením v zemích Evropské unie (EU) je minimální vzdělání jejich rodičů, kteří následně velmi špatně hledají pracovní uplatnění na trhu práce a stávají se dlouhodobě nezaměstnanými. V případě, že jsou oba rodiče dlouhodobě nezaměstnaní a zvyklí na život na sociálních dávkách, má tento rodinný životní styl samozřejmě negativní vliv na životní úroveň dětí.

Kdo se považuje za „chudého“ a sociálně vyloučeného?

Podle definice EU se za chudého nebo sociálně vyloučeného považuje každý, kdo splňuje některou ze tří následujících podmínek:

• příjem domácnosti nedosahuje 60 % mediánu mezd, přičemž pro vícečetné domácnosti se rozhodný příjem přepočítává podle váhového klíče, který zohledňuje počet dospělých a počet dětí v domácnosti, když lidé žijící v jedné domácnosti šetří provozní výdaje,
• domácnost je postižena značnou materiální a sociální deprivací,
• život v domácnosti s velmi nízkou participací pracovní síly, kdy v podstatě všichni členové domácnosti jsou nezaměstnání.

Vysoký počet občanů žijících v chudobě nebo v sociálním vyloučení má pochopitelně negativní vliv na celou společnost, např. z důvodu růstu kriminality.

Čtěte také: Jak vysoká je minimální mzda v EU v porovnání s „běžnou“ mediánovou mzdou?

20 milionů dětí a mladistvých je chudých nebo sociálně vyloučených

V roce 2023 žilo v členských zemích Evropské unie přibližně 20 milionů dětí a mladistvých v chudobě nebo v sociálním vyloučení. Průměr za celou Evropskou unii je 24,8 %.

• Nejhorší situace byla v Rumunsku (39 %), ve Španělsku (34,5 %), v Bulharsku (33,9 %), v Řecku (28,1 %), v Itálii (27,1 %), ve Francii (26,6 %), v Lucembursku (26,1 %), na Slovensku (25,3 %) a na Maltě (25,2 %).
• Nejlepší situace byla ve Slovinsku (10,7 %), ve Finsku (13,8 %), v Nizozemí (14,3 %), v Česku (15,0 %), v Dánsku (15,3 %), na Kypru (16,7 %), v Polsku (16,9 %), v Chorvatsku (17,3 %) a v Estonsku (18,3 %).

Evropská x světová chudoba

V mezinárodním srovnání jsou všechny členské země Evropské unie velmi vyspělé, proto je i medián mezd v členských zemích výrazně vyšší než ve většině jiných zemích světa, což se pochopitelně odráží na finanční hranici „chudoby“.

Západoevropané mající měsíční příjem těsně pod 60% hranicí mediánu mezd by si ve většině zemí světa s tímto příjmem žili nadstandardně. Navíc se mohou občané v členských zemích EU spolehnout na propracovaný sociální systém. Evropané žijící v chudobě nebo v sociálním vyloučení (podle evropských měřítek) tak mají pochopitelně zcela odlišný životní standard od lidí nacházejících se v tíživé finančně-majetkové situaci ve většině mimoevropských zemích světa.

Tip: Jak se liší hrubá a čistá mzda v ČR a ve světě

Důležitost správného nastavení minimální mzdy

Ve většině členských zemí Evropské unie je zavedena minimální mzda, kterou jednotlivé země pravidelně zvyšují v závislosti na vývoji mezd v národním hospodářství (zpravidla každoročně), přičemž institut minimální mzdy plní nejenom sociálně-materiální ochranu zaměstnance pracujícího za minimální mzdu, ale i motivační funkci.

Cílem evropských zemí je, aby i práce za minimální mzdu zajišťovala důstojný život a bránila propadu do chudoby a sociálního vyloučení. Rozdíl v životní úrovni zaměstnance pracujícího za minimální mzdu a občana pobírajícího sociální dávky by měl být výrazný.

Pramen: DESTATIS (Statistisches Bundesamt Deutschland), Pressemitteilung Nr. N033 vom 1. Juli 2024

Tip: Nevídaná změna sociálních dávek slibuje bonus pracujícím a nulu těm, co se vezou