Boj o kryptoměny ve Sněmovně: Jejich majitelé by mohli získat daňovou výhodu jako u akcií

Majitelé kryptoměn by mohli získat podobné daňové výhody, jako se vztahují na cenné papíry. Jde konkrétně o hodnotový a časový test, s jehož zavedením počítá novela zákona o daních z příjmů, která má upravit osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Do předlohy vládního návrhu zákona (sněmovní tisk 694) se dostala v rámci pozměňovacího návrhu Rozpočtového výboru.

Hodnotový a časový test sám o sobě není žádná novinka. Majitelé cenných papírů, například akcií, díky němu nemusí platit daň z příjmů při jejich prodeji v případě, že tato aktiva drželi aspoň tři roky (časový test) a za podmínky, že příjmy z prodeje cenných papírů v souhrnu nepřesáhly za rok 100 tis. Kč (hodnotový test). Na změně by bylo přelomové sjednocení zdanění kryptoměn s klasickými investičními nástroji.

Ačkoli jsou kryptoměny v posledních letech (navzdory původním myšlenkám) širší veřejností vnímané hlavně jako alternativní investice, oficiálně do této „škatulky“ nepatří.

Česká daňová legislativa dosud nemá pro kryptoměny speciální úpravu, takže je nutné vycházet z obecných předpisů. Podle finanční správy jsou kryptoměny z pohledu práva zastupitelnou movitou nehmotnou věcí a z pohledu daní je nyní nelze onálepkovat jako elektronické peníze nebo investiční nástroj. V účetnictví se vykazují jako zásoba „svého druhu“.

Osvobození od daně pro kryptoaktiva

Zmíněný pozměňovací návrh počítá s rozšířením ustanovení § 4 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které se věnuje osvobození od daně.

Pokud by došlo ke schválení návrhu ve stávající podobě, budou nově od daně z příjmů osvobozené také příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva s výjimkou elektronického peněžního tokenu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč. Osvobození se nemá vztahovat na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva, které je, nebo bylo v obchodním majetku (do 3 let od ukončení samostatné činnosti, ze které plyne příjem).

Fyzické osoby, které používají bitcoin k platbám (i k těm drobnějším), nebudou muset každou menší transakci řešit jako daňovou povinnost, vysvětlil Marek Kyrsch, CEO a spoluzakladatel české kryptosměnárny Anycoin a skupiny 21M Group.

Osvobození by platilo také na příjem z úplatného převodu kryptoaktiva, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem dobu 3 let. V případě úplatného převodu kryptoaktiva nabytého dědictvím od příbuzného z řady přímé či manžela by se tato doba měla zkrátit o dobu, po kterou bylo ve vlastnictví zůstavitele. Doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem u jedné osoby se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí kryptoaktiv nebo při výměně kryptoaktiva vydavatelem za jiné. Osvobození se opět nevztahuje na příjem z úplatného převodu kryptoaktiva, které je, či bylo v obchodním majetku (do 3 let od ukončení samostatné činnosti), dále nemá platit ani pro příjem, který plyne z budoucího úplatného převodu, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího úplatného převodu, který je, nebo byl v obchodním majetku (do 3 let od ukončení samostatné činnosti), i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení samostatné činnosti.

V případě schválení by nová úprava mohla začít platit od příštího roku. O návrhu by se ve Sněmovně mohlo hlasovat už tento týden.

Podobná legislativa už platí v Německu (tam je ale časový test pouze jeden rok) a přijetí evropské směrnice MiCA, která reguluje oblast kryptoměn, je vhodnou příležitostí zavést časový test i v ČR. Dá se očekávat, že dlouhodobí investoři budou mít větší motivaci realizovat své zisky z kryptoměn a investovat tyto peníze zpět do naší ekonomiky. Současně tato úprava podpoří dlouhodobé držení kryptoměn a výrazně sníží objem spekulací, domnívá se Kyrsch.

Pravidla hodnotového a časového testu tedy mají být obdobná jako u cenných papírů (100 tis. Kč a 3 roky). Nejde o to, že by byly příjmy z prodeje kryptoměn osvobozené obecně. Pouze mají být (pro fyzické osoby) zvýhodněné transakce o nižších objemech a pouze aktiva držená delší dobu.

Dále předloha navrhuje do § 4 vložit nový odstavec 3), podle kterého, pokud by úhrn všech osvobozených příjmů z úplatného převodu dle odstavce 1 písm. q) (týká se příjmů z převodu podílu v obchodní korporaci), dle odstavce 1 písm. u) (týká se převodu cenného papíru) a dle navrhovaného odstavce 1 písm. zk) (týká se převodu kryptoaktiva) přesáhl 40 000 000 Kč za jedno období, pak by tyto příjmy nebyly osvobozené v poměrné části stanovené dle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.

Vlak, co už nejde zastavit

Ačkoli původní myšlenka při vzniku bitcoinu viděla tuto kryptoměnu v širších souvislostech, dnes už je (stejně jako ostatní kryptoměny) většinou veřejností vnímán jako alternativní volatilní investice. A to bez ohledu na to, že si stát stále není jistý, pod jakou nálepku patří.

Například podle průzkumu společnosti Broker Consulting ukládá prostředky i do kryptoměn 20 % respondentů (častěji mladší investoři ve věku od 25 do 35 let) a podobná část účastníků průzkumu je plánovala nakupovat i nadále.

Ačkoli řada investičních analytiků považuje kryptoměny navenek stále za sprosté slovo, v praxi se situace začíná měnit. S tím, jak se zvyšuje počet lidí, kteří jsou ochotni do kryptoměn investovat, rozšiřuje se i počet finančních subjektů, kteří si z tohoto koláče také chtějí ukousnout.

Investice, jež jsou nějakým způsobem navázané na kryptoměny, začala nedávno nabízet například i Česká spořitelna.

Neumožňuje přímo nákup kryptoměn, ale tzv. ETF, které jsou na ně navázané. Tedy cenné papíry, jejichž hodnota kopíruje vývoj hodnoty dané kryptoměny. V tuto chvíli umožňujeme investice do 21 ETF fondů navázaných na Bitcoin. Jde o kombinaci amerických ETF fondů a ETF fondů z jiných trhů, například Velké Británie, Švýcarsko, ale také EU (Frankfurt). Zároveň umožňujeme investování do tří ETF fondů navázaných na kryptoměnu Ethereum a jednoho ETF fondu navázaného na kryptoměnu Solana, řekl serveru Měšec.cz mluvčí banky Filip Hrubý.

Česká spořitelna přitom není první subjekt, který by podobná ETF nabízel. I u nás už je tedy možné oficiálně zprostředkovaně investovat do kryptoměn. Paradoxně ale s tím rozdílem, že přímo na ETF navázaná na kryptoměny se časový test pro osvobození od daně z příjmů vztahuje, zatímco na jejich podkladová aktiva (tedy přímo kryptoměny) nikoli.

To by mohl narovnat zmíněný pozměňovací návrh. Není to však jediná legislativní změna, která dokládá, že čím dál více institucí (EU nevyjímaje) si uvědomuje, že svět kryptoměn už nabobtnal natolik, že není možné ho jen tak ignorovat. Připomeňme, že sněmovní tisk, ke kterému tento „pozměňovák“ náleží, souvisí s předlohou návrhu zákona o digitalizaci finančního trhu (sněmovní tisk 692). Ta má implementovat předpisy EU v oblasti digitálních financí. Konkrétně nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets) o trzích kryptoaktiv.

Argumentace ovlivněná mýty?

To, jak hladce návrh o zavedení časového a hodnotového testu pro kryptoměny Sněmovnou projde, zatím nelze předjímat. Ne každý je návrhu nakloněný. Dokládá to například dopis Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), který se šíří mezi poslanci a který na svém webu zveřejnila Česká kryptoměnová asociace. Obsah ve světle faktů, chystané regulace MiCA i samotného pozměňovacího návrhu však budí rozpaky.

NCOZ zde varuje před přijetím návrhu, který podle ní může umožnit pachatelům
trestné činnosti legalizovat finanční prostředky do virtuálních měn a následně je vybírat bez dohledu ze strany státních orgánů. Tento argument ale s navrhovanou změnou vůbec nesouvisí. Tento bod není relevantní pro rozhodování o časovém testu, protože se zaměřuje na obecné problémy spojené s nelegálními aktivitami. Časový test podporuje dlouhodobé držení aktiv, což je v protikladu s typicky krátkodobými horizonty nelegálních transakcí. Je důležité zdůraznit, že kryptoměny nejsou zcela anonymní a transakce lze zpětně dohledat. Na rozdíl od hotovosti, která je zcela anonymní, zanechávají kryptoměny digitální stopu, což z nich činí méně atraktivní prostředek pro zločinecké operace, poukazuje Česká kryptoměnová asociace.

Podle NCOZ by úprava mohla vést k podpoře daňových úniků a skrývání bohatství před daňovými úřady a zvýšit riziko praní špinavých peněz právě přes kryptoměny. Zmíněný pozměňovací návrh ale pouze počítá se zavedením časového a hodnotového testu pro vznik nároku na osvobození od daně při úplatném převodu kryptoměn a žádné novinky, které by měly usnadňovat trestnou činnost a zneužití kryptoměn k těmto účelům, nezavádí. Naopak, zmíněná navazující chystaná regulace MiCA, jejíž implementace je momentálně ve schvalování, by měla riziko zneužití kryptoměn k trestné činnosti snížit a odstranit například anonymní kryptoměny z burz, což by mělo zvýšit transparentnost.

NCOZ dále, poměrně pomýleně, poukazuje i na riziko nerovnosti v daňovém systému: Zatímco tradiční investice, jako jsou akcie nebo nemovitosti, jsou zdaněny, kryptoměny by mohly získat nespravedlivou výhodu. To by vedlo k tomu, že by určité skupiny investorů měly neoprávněné daňové úlevy, zatímco ostatní by museli platit daně. Tento argument není pravdivý, protože pokud by byl časový a hodnotový test schválen, dostanou se kryptoměny pouze na roveň cenným papírům, pro které už tento test v obdobné podobě platí. Nejde tedy o žádné zvýhodnění, ale sjednocení přístupu.