Ani pracovní úraz, ani nemoc z povolání. Kdy přesto odpovídá zaměstnavatel za újmu zdraví zaměstnance?

Zaměstnankyně zažalovala bývalého zaměstnavatele, aby ji odškodnil za újmu na zdraví, zejména aby jí zaplatil ztrátu na výdělku během pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti. Tedy aby jí dorovnal příjem do výše mzdy za dobu, kdy pobírala nemocenské dávky, ale i za dobu, kdy byla uchazečem o práci v evidenci Úřadu práce. Zaměstnankyně totiž svůj pracovní poměr ukončila ze zdravotních důvodů okamžitým zrušením.

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem pro ohrožení jeho zdraví

Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce.

I když zaměstnankyně ukončila pracovní poměr ze zdravotních důvodů, a tím předešla dalšímu poškozování svého zdraví, zaměstnavatel jí odmítl vzniklou ztrátu zaplatit s odůvodněním, že nejde o nemoc z povolání, nýbrž pouze o ohrožení nemocí z povolání, s nímž zákoník práce nárok na náhradu škody nespojuje.

Tip: Může zaměstnanec během přestávky na jídlo opustit pracoviště?

Zaměstnankyně byla pracovně činná v dělnické profesi. Posudkový lékař po komplexním posouzení jejího zdravotního stavu na základě zhodnocení provedených vyšetření uznal zdravotní obtíže zaměstnankyně jako ohrožení nemocí z povolání.

Šetření hygienické stanice prokázalo porušování bezpečnostních norem k ochraně zdraví

Hygienická stanice při svém šetření k ověření podmínek vzniku onemocnění při zhodnocení konkrétních prací vykonávaných zaměstnankyní u zaměstnavatele zjistila, že byly u nejčastěji prováděných pracovních operací zjištěny nadlimitní hodnoty. Ty překračovaly hygienické limity stanovené nařízením vlády pro ochranu zdraví při práci. Došlo tedy k porušení předpisů k ochraně zdraví a bezpečnosti práce.

Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (tzv. předpisy BOZP) jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. 

Soudy nechtěly zprvu odškodnění přiznat

Zaměstnankyně prošla zdlouhavou a náročnou cestou po soudech různých stupňů, než dosáhla svých nároků. Soudy její věc projednávaly opakovaně. A nechtěly jí vyhovět. Prý kdyby jí bylo přiznáno odškodnění, tak by to vedlo k oslabení ochrany práv zaměstnavatele a nerovnováze v pracovních vztazích mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dokonce i na Nejvyšší soud se musela zaměstnankyně obrátit dvakrát, aby přezkoumal a negoval pro ni negativní rozhodnutí nižších soudů. 

Tip: Jaké má zaměstnavatel povinnosti, když je vám v práci horko?

Jak je to s obecnou odpovědností za újmu na zdraví, když nejde o nemoc z povolání či pracovní úraz

Není podstatné, jaké onemocnění učinilo zaměstnance nezpůsobilým k dosavadní práci, zda se skutečně jednalo o ohrožení nemocí z povolání nebo o jiné onemocnění. Významné je jen to, zda škoda zaměstnanci vznikla v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti zaměstnavatele.

Zde šlo o nedodržování předpisů k ochraně zdraví zaměstnanců a překračování hygienických limitů pro maximální zátěž zaměstnance. Jestliže zaměstnavatel zařadí práce vykonávané zaměstnancem do nerizikové skupiny, pak má jít o takové práce, kde nejsou překračovány hygienické limity. Zaměstnavatel však přiděloval práci, při jejímž výkonu byly překračovány hygienické limity (nejvyšší přípustné hodnoty) zdravotní zátěže stanovené právním předpisem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Porušil proto právní povinnost. 

Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci jsou škoda vzniklá při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, porušení právních povinností kýmkoli (zaměstnavatelem, jeho zaměstnanci nebo i jinými osobami), a příčinná souvislost mezi uvedeným porušením právních povinností a vznikem škody. To vše bylo v daném případě naplněno. Jde o tzv. obecnou odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci.

Domáhá-li se zaměstnanec vůči zaměstnavateli (tak jako zaměstnankyně v dané věci) náhrady škody na zdraví vzniklé tím, že zaměstnavatel porušoval předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž nejde ani o pracovní úraz ani o nemoc z povolání, je třeba takový nárok posoudit právě podle pravidel uvedené obecné odpovědnosti zaměstnavatele za škodu.  V takovém případě je třeba (musí tedy zaměstnanec) prokázat porušení právních povinností, které mělo za následek vznik škody zaměstnance.

Čtěte také:

Jurečka odvolává, co schválil. Změny u DPP se zruší, zvýší se jen limit pojistného

Možnost rozvrhnout si pracovní dobu získají i zaměstnanci na pracovišti zaměstnavatele

Vyžaduje po vás zaměstnavatel pohotovost během pracovní přestávky? Máte nárok na její proplacení