Kdo odpovídá za škodu v důsledku zřícení budovy nebo pádu její části?

Letos v létě došlo v pražské Lazarské ulici ke smutné události, kdy během intenzivní bouřky spadl kus domu – římsa na ukrajinského lékaře, který v důsledku toho zemřel. 

Jak to bude s odškodněním v případech, kdy se zřítí budova nebo její část a někoho zraní či usmrtí?

Občanský zákoník nespoléhá na obecnou odpovědnost za škodu, má speciální úpravu

Možná, že tento případ skončí u soudu a vznikne z něj judikát s výkladem problematiky odpovědnosti Nejvyšším soudem ČR. Nepředbíhejme však události. Prozatím se na věc podívejme sami. 

Asi bychom nejspíš čekali, že na případ dopadá nějaké obecnější ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, ostatně tak by tomu bylo dříve za účinnosti zrušeného občanského zákoníku, kdy by na případ bylo předně aplikováno pravidlo o všeobecné prevenční povinnosti předcházet škodám. 

Ale nyní tomu tak není. Občanský zákoník obsahuje speciální ustanovení a v něm obsažená pravidla. Podle § 2938 odst. 1 o. z. při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou. 

To není žádné zvláštní pravidlo, takové principy odpovědnosti by bylo možno dovodit právě z obecných ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu. 

Nicméně podle § 2938 odst. 2 o. z.: Společně a nerozdílně s ním hradí škodu předešlý vlastník, má-li škoda příčinu v nedostatku vzniklém za trvání jeho vlastnického práva, na nějž nástupce neupozornil, a došlo-li ke škodě do roka od zániku jeho vlastnického práva. To neplatí, pokud se jedná o takový nedostatek, o kterém nástupce musel vědět. To už je ovšem vskutku speciální pravidlo. Pojďme si vše rozebrat, resp. stručně naznačit řešení.

Sdělovací prostředky informovaly o tom, že budova, jejíž část římsy se zřítila, byla předtím nedávno rekonstruována. Tudíž zřejmě nelze hovořit o zanedbání údržby. Ovšem je otázka, jak kvalitně a odborně byla rekonstrukce provedena. Odpovědnost dle § 2938 o. z. je objektivní, takže se vlastník budovy stejně nemůže vyvinit.

Nejvyšší soud ČR již dříve vyložil v rozsudku ze dne 14. 9. 2022, že vlastník budovy odpovídá za to, že údržba jeho stavby je prováděna tak, aby nedocházelo ke škodám na straně třetích osob v důsledku zřícení stavby, a také za nesprávnou či nevhodnou činnost třetích osob, které zmocnil k údržbě stavby, i kdyby vycházely z pokynů odborníků nebo byly odborníky (spis. zn. 25 Cdo 1080/2022).

Výklad Nejvyššího soudu vyplývající z jiného případu

Pro posouzení objektivní odpovědnosti za škodu stanovenou zvlášť zákonem je rozhodná právní úprava účinná v okamžiku škodní události. Na případ řešený Nejvyšším soudem i na nový případ je třeba aplikovat pravidla současného občanského zákoníku. 

Podle § 2938 odst. 1 o. z. při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou.

Zřícení budovy či odloučení a pád její části je vlastně působením věci samotné. Jde tedy o speciální ustanovení k § 2937 o. z. pro oblast vlastnictví k nemovitostem. Podmínkou je, že vyvolávajícím činitelem byla vada budovy nebo nedostatečná údržba, to znamená okolnosti, které lze přičítat vlastníku. Ten je v rámci ústavního principu, že vlastnictví zavazuje (čl. 11 odst. 3 ústavní Listiny základních práv a svobod), povinen dbát na stav věcí ve svém vlastnictví. 

Zatímco zrušený občanský zákoník – zákon č. 40/1964 Sb. péči vlastníka podřazoval pod povinnost tzv. generální prevence a v případě jejího porušení zakládal obecnou odpovědnost, nově se tyto povinnosti vlastníka vynucují pohrůžkou objektivní odpovědnosti (bez ohledu na přímé porušení právní povinnosti a na zavinění), a to dokonce bez možnosti liberace – bez možnosti vyvinění (jde o tzv. absolutní odpovědnost).

Podmínka nedostatečného udržování budovy však v sobě skýtá jistý liberační potenciál, vysvětluje Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 14. 9. 2022, neboť se v jejím rámci bude zkoumat nikoliv dohled vlastníka nad budovou, ale to, že o ni dostatečným způsobem nepečoval, takže ji z objektivního hlediska přivedl do stavu faktické zanedbanosti (spis. zn. 25 Cdo 1080/2022). 

Nejde ovšem o liberační důvod, u nějž se obecně předpokládá, že škůdce se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li zákonem stanovenou okolnost, např. že škodě nemohl zabránit ani vynaložením veškerého úsilí, nebo že ke škodě by došlo i jinak. 

Vzhledem k dikci ustanovení § 2938 o. z. však okolnost vady či nedostatečné údržby musí ve sporu tvrdit a prokazovat poškozený, neboť jde o zákonem stanovený znak skutkové podstaty. Smyslem takové úpravy je přísnou odpovědnost omezit jen na prokazatelné případy okolností spojených s vnitřními vlastnostmi budovy a eliminovat příliš široký okruh příčin, které by neměly vztah k požadovanému standardu kvality budovy či péče o ni. 

Protože předpokladem vzniku povinnosti nahradit újmu podle § 2938 o. z. je, že ke zřícení nebo odloučení došlo v důsledku vady budovy nebo v důsledku nedostatečného udržování budovy, musí být následek adekvátním ve vztahu k příčině. Zkoumat je třeba věcnou stránku – zda byla budova postavena nebo udržována způsobem, který odpovídá požadavkům na její odolnost a bezpečnost při zohlednění všech předvídatelných okolností. 

V zásadě nezáleží na tom, jak došlo k rozdělení nebo uvolnění – zda s vnějším podnětem, nebo bez něj. Vnější vlivy mohou pocházet přímo od vlastníka budovy, mohou spočívat v jednání třetí osoby, nebo může jít o klimatické vlivy – bouře, záplavy, zemětřesení apod. Důležité však je, aby vada budovy nebo její nedostatečné udržování byly podstatnou adekvátní příčinou škodní události, tedy aby následkem vady či nedostatečné údržby nastala situace, ve které může přistoupení nějaké zvláštní, spouštěcí okolnosti (např. jednání třetí osoby) vést ke škodní události. 

Vada nebo nedostatečná údržba tak nemusí být jedinou příčinou škodní události. Z výše uvedeného vyplývá, že povinnost k náhradě újmy nevzniká, pokud ke škodní události vedla např. výlučně mimořádná přírodní katastrofa, se kterou nemohlo být za daných okolností počítáno.

Při mimořádné přírodní katastrofě povinnost náhrady újmy nevzniká

Povinnost k náhradě újmy nevzniká, pokud ke škodní události vedla např. výlučně mimořádná přírodní katastrofa, se kterou nemohlo být za daných okolností počítáno. Takovou okolností vedoucí k vyvinění však určitě nebude silný déšť a bouřka. Takové projevy nepříznivého počasí nejsou nepředvídatelné.

Vlastník budovy odpovídá za to, že údržba jeho stavby je prováděna řádně tak, aby nedocházelo ke škodám na straně třetích osob v důsledku zřícení stavby, a také za nesprávnou či nevhodnou činnost třetích osob zmocněných vlastníkem k údržbě stavby, i kdyby vycházely z pokynů odborníků nebo byly odborníky.

Přestože vlastník budovy v Lazarské ulici v Praze zřejmě její údržbu nezanedbal, když dle svého vyjádření nechal budovu v nedávné době kompletně zrekonstruovat, odpovědnosti za škodu způsobenou pádem části budovy jej tato skutečnost bez dalšího nezbavuje. Vlastník budovy totiž odpovídá také za nesprávnou či nevhodnou činnost osob zmocněných k údržbě stavby, byť by se jednalo o odborníky v dané oblasti.