Změny u zaměstnávání na dohodu připomínají kovbojku. Co bude platit a co ne?

Pokud sledujete dění kolem dohod konaných mimo pracovní poměr, možná máte dojem, že jste se ocitli spíš na béčkovém filmu. Změn je požehnaně, jsou brané zpět ještě před účinností nebo jsou nahrazované jinými, které opět postrádají smysl. Pokud se však kolotoč zastaví na posledním návrhu, vlastně to nedopadne tak špatně.

Změny, které už platí

Připomeňme, že zběsilé úpravy pravidel kolem dohod nezačaly letos. Od loňského října například platí, že zaměstnavatel musí lidem na dohody písemně určovat rozvrh pracovní doby a seznámit je s ním (nebo jeho změnou) do tří dnů před začátkem směny. Pracovníkům na dohody také vznikl nárok na příplatky za práci dle § 115 – § 118 zákoníku práce (např. za práci o víkendu, ve svátek či v noci nebo za práci ve ztíženém pracovním prostředí) a na překážky v práci na straně zaměstnavatele i zaměstnance.

Od roku 2024 pak získali pracovníci na dohody nárok na dovolenou. Při stanovení nároku se vždy vychází z dvacetihodinové týdenní pracovní doby. Nárok na dovolenou vzniká, pokud práce na dohodu v daném roce u téhož zaměstnavatele trvá minimálně 4 týdny (28 kalendářních dní) a jestliže zaměstnanec v daném roce pro účely dovolené odpracuje aspoň 4násobek týdenní pracovní doby (u dohod tedy 80 hodin). Pokud dovolenou během trvání dohody nevyčerpáte, bude vám poté proplacena.

Nutno dodat, že už jen tyto změny znamenaly pro řadu zaměstnavatelů komplikace. Někteří dokonce kvůli změnám s dohodami prostě skoncovali, jiní přešli s pracovníky do šedé zóny.

Od července letošního roku začala platit další porce změn, která se tentokrát vztahuje jen na dohody o provedení práce (DPP). Měla zabránit řetězení nepojištěných dohod, kterými se někteří poplatníci vyhýbali klasickému pracovnímu poměru a přes řetězení těchto dohod realizovali poměrně vysoké příjmy, aniž by z nich odvedli pojistné.

Původní návrh změn se ale nepovedl. I když daňoví experti od počátku varovali, že v praxi nepůjde provést, protože změny nebyly provázané do oblasti zdravotního pojištění, návrh úspěšně prošel hlasováním.

Poté došlo k úpravě (pozměňovací návrhy k sněmovnímu tisku 570), která zároveň posunula účinnost dalších změn, týkajících se odvodů pojistného až na leden 2025. Původně navrhovaná povinnost evidence zaměstnanců na DPP vyplývající z konsolidačního balíčku ale zůstala zachována a nabyla účinnosti 1. 7. 2024.

Od července tak musí zaměstnavatelé evidovat a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) hlásit všechny zaměstnance s platnou (a dosud neregistrovanou) DPP. Úřadu budou tedy nově oznamovat i ty, kteří pracují na dohody, ze kterých se neodvádí pojistné (tzv. nepojištěné dohody), protože příjem nedosáhl 10 tis. Kč nebo žádný nevznikl. Rozhoduje jen to, zda je DPP platná. ČSSZ bude zjištěné údaje sdělovat zdravotním pojišťovnám.

Zaměstnavatel musí tyto informace na ČSSZ oznámit za daný měsíc nejpozději do 20. dne toho následujícího.

Co je schváleno, mělo by začít platit od ledna, ale (nakonec většinou) nebude

Od roku 2025 měly být podle schválené legislativy DPP považované buď za klasické (ostatní) zaměstnání, nebo za zaměstnání malého rozsahu – dle výše příjmu za měsíc. Výjimkou měly být DPP v tzv. režimu oznámené dohody. Ten  měl jít uplatnit jen na DPP u toho zaměstnavatele, který nahlásí dohodu na ČSSZ jako první.

Zaměstnanci, kteří by měli více DPP, by si tedy v každém měsíci stanovili, která z DPP bude oznamovaná (zaměstnavatel by ji pak měl elektronicky oznámit ČSSZ). Tato dohoda by byla zvýhodněná a bylo by možné na ni uplatnit vyšší limit pro odvod sociálního a zdravotní pojištění (tzv. rozhodná částka pro účast na pojištění). Ten by se měl vypočíst jako 25 % průměrné mzdy dle § 23b odst. 4 zák. č. 589/1992 Sb. Protože se pro příští rok odhaduje průměrná mzda na 46 557 Kč, mělo by po zaokrouhlení na celé pětistovky dolů jít o částku 11 500 Kč.

V případě DPP, u které zaměstnanec nepodepsal tzv. Prohlášení poplatníka, by se měla na odměnu aplikovat 15% srážková daň.

U všech ostatních neoznamovaných DPP měl platit limit pro odvody pojistného ve výši 4500 Kč. Při příjmu do této rozhodné částky mělo jít o režim zaměstnání malého rozsahu (pojistné se neplatí) s aplikací srážkové daně. Při příjmu nad rozhodnou částku by se odvedlo pojistné a zaplatila zálohová daň.

Odvolávám, co jsem odvolal, …

Další možná změna u dohod se propírala nedávno. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na základě dat z praxe uvažovalo, že by systém znovu pozměnilo.

Jak uvedl server iHned.cz, data z povinné evidence DPP ukázala, že poměrně častý (zhruba každá desátá dohoda) je souběh hlavního pracovního poměru a dohody u stejného zaměstnavatele. Na základě tohoto zjištění nyní MPSV opět plánuje změnu pravidel a nedávno schválený systém by tak měl být zrušen.  Místo toho se nyní dle iHned operuje s tím, že by se od příštího roku zavedlo, že v případě, kdy zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr (HPP), i z DPP by se platilo pojistné, a to nezávisle na výši odměny, popisuje zástupce šéfredaktora sesterského serveru Podnikatel.cz Daniel Morávek.

Zároveň poukazuje na to, že se až nyní vláda propracovává k postupu, který experti navrhovali od počátku. A to udělat nejprve evidenci DPP a až na základě dlouhodobějších dat dělat legislativní změny. Vláda však tento postup odmítla a rovnou schválila úpravy, aniž by vůbec tušila, kde a zda vůbec je u DPP problém. Resp. se věřilo Ministerstvu práce a sociálních věcí, které tvrdilo, že u DPP dochází často k souběhu DPP u jednoho zaměstnance. První data ukázala, že tato ‚hrozba‘ byla lichá, upozorňuje Morávek, podle kterého ani nový návrh na úpravu pravidel pro DPP nedával příliš smysl. Předně byl postavený na datech jednoho letního měsíce (kdy je situace specifická, DPP jsou využívány nejvíc, ale stav jaksi nemusí referovat na využití dohod v horizontu celého roku). Navíc mohl poškozovat matky na rodičovské, které si často u svého zaměstnavatele na DPP přivydělávají a zároveň zůstávají v kontaktu se zaměstnáním. Souběh s HPP je přitom v této situaci jen formální, protože na HPP reálně během rodičovské nepracují.

Konec dobrý, všechno dobré?

Nakonec (pokud to bude skutečně konec) by to mělo být ještě jinak. Místo posledních zvažovaných změn (placení pojistného bez ohledu na výši odměny z DPP v případě, že pracujete u zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr (HPP) i na DPP) MPSV navrhuje prostřednictvím pozměňovacího návrhu novely zákona o zaměstnanosti něco jiného.

Data z evidence dohod ukazují, že souběh více DPP u jednoho zaměstnance vlastně v praxi není takový problém, jak MPSV předpokládalo. Právě kvůli těmto obavám prosadilo před časem změny, podle kterých měly od příštího roku začít některé DPP od příštího roku fungovat ve zvýhodněném režimu tzv. oznámené dohody a s vyšším limitem pro odvod pojistného (viz výše). Právě systém oznámených dohod by tedy nakonec platit neměl.

Právní úprava obsažená v zákoně č. 163/2024 Sb. by naplňovala stanovené cíle pouze nepatrně a vzhledem k tomu, jak velkou změnu by tato právní úprava znamenala v postupech zaměstnavatelů, ale i správních úřadů, jeví se jako vhodnější ji v tuto chvíli zrušit a počkat na statistické údaje z evidencí DPP za delší časové období, uvádí ministr práce Marian Jurečka v Odůvodnění návrhu s tím, že až na základě dat za delší období bude snazší zhodnotit využívání DPP bez účasti na pojištění a podle toho případně navrhnout další právní úpravu (změnám tedy nemusí být konec).

Ze všech změn, které mají od příštího ledna v této oblasti platit, by podle současného pozměňovacího návrhu zůstalo jen zavedení automatického zvyšování limitu pro odvod pojistného u DPP, který už je léta ve výši 10 tis. Kč. Nově by se stanovoval jako 25 % průměrné mzdy, což pro příští rok vychází na částku 11 500 Kč (viz výše).

Současná hranice příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění u DPP (dosažení vyššího příjmu než 10 000 Kč) je fixní a nereflektuje růst mezd v ekonomice, přitom se příjmy zaměstnanců každoročně zvyšují. Proto se navrhuje odvozovat každoročně hranici příjmů pro účast na nemocenském pojištění od průměrné mzdy, obdobně, jako tomu tak je u DPČ malého rozsahu, vysvětluje ministr práce.

Nakonec by tedy mohlo být komplikací vzešlých ze změn u dohod od příštího roku méně. Přesto jde – konkrétně zde u dohod – jen o malou útěchu vzhledem k tomu, že si koalice obecně přála snadnější život pro podnikatele a předvídatelnější změny legislativy.