Individuální náhradový poměr napoví, jak velkou část příjmů pokryje váš důchod. Jak ho stanovit?

S pojmem náhradový poměr se setkáváme v souvislosti s diskusemi o udržitelnosti důchodového systému. Obecný ukazatel ale ještě nijak nereferuje přímo o naší situaci. Pro tyto účely je přesnější individuální náhradový poměr.

Celkový náhradový poměr

Celkový náhradový poměr je podílem průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě a vypovídá o tom, jak dokáže průměrný důchod nahradit průměrnou mzdu. Za posledních pár let se tento náhradový poměr vyšplhal až k hodnotám kolem 47–48 %. Růst náhradového poměru v posledních letech poukazoval na to, že penze rostly rychleji než mzdy.

Současné nastavení důchodového systému spolu se stárnutím populace, kdy se zmenšuje počet ekonomicky aktivních lidí odvádějících ze svých příjmů pojistné a roste naopak počet důchodců, jejichž penze jsou z tohoto pojistného financovány, však dohromady tvoří finančně neudržitelnou kombinaci.

Plánované změny důchodového systému povedou k tomu, že se náhradový poměr postupně sníží, důchody tedy porostou pomaleji.

Individuální náhradový poměr

Protože celkový náhradový poměr se vztahuje k průměrným mzdám a penzím, nevypovídá o jednotlivcích (většina lidí má příjmy i důchody pod celorepublikovým průměrem). Vzhledem k tomu, že český důchodový systém je výrazně solidární, mají starobní důchodci s předchozími nízkými příjmy náhradový poměr vyšší než ti, kteří odváděli během produktivního života z vysokých příjmů vysoké důchodové pojištění, informoval Jiří Šafařík, expert na důchodovou problematiku ze společnosti Freedom Financial Services, podle kterého o změně životní úrovně po odchodu do důchodu referuje čistý náhradový poměr, který porovnává důchod (který je v drtivé většině nedaněný) s čistou mzdou.

Možný rozdíl mezi hrubým a čistým náhradovým poměrem pro důchody odvozené z různě vysokých hrubých mezd (pokud se rovnají osobním vyměřovacím základům) ilustruje Šafařík na příkladech dle metodiky platné pro letošek a za předpokladu doby pojištění v délce 45 let.

Zdroj: Freedom Financial Services

V posledním sloupci tabulky najdete rozdíly mezi starobním důchodem a čistou mzdou. Náhradový poměr lidí s nízkými příjmy se liší od náhradového poměru lidí s vyššími a vysokými příjmy velmi výrazně. To je charakteristické pro důchodové systémy s nízkým stupněm zásluhovosti, poukázal expert na důchodovou problematiku.

Jak stanovit individuální náhradový poměr

Jste-li zaměstnanci, získáte svůj náhradový poměr vydělením mzdy důchodem. Výsledek získáte v procentech. Potřebujete tedy znát svou očekávanou penzi a svou mzdu (hrubou pro výpočet hrubého náhradového poměru, čistou pro čistý náhradový poměr).

Odhadovanou výši penze můžete zkusit zjistit na ePortálu ČSSZ. Výše důchodu vychází ze získané doby pojištění a příjmů během produktivního (tzv. rozhodného) období, ze kterých jste platili důchodové pojištění (tzv. osobní vyměřovací základ OVZ = hrubý příjem za celé rozhodné období, zpravidla od r. 1986, přepočtený na současnou hodnotu).

Je třeba si uvědomit, že vaše současná mzda se může lišit od průměrné mzdy za vaše dosavadní produktivní období (OVZ), ze které se vypočítává důchod. Dochází k tomu zejména tehdy, pokud jste v minulosti dosahovali vyšších, nebo naopak nižších započitatelných příjmů nebo jste získali kratší dobu pojištění z důvodu delších nebo častějších neevidovaných dob. V praxi to znamená, že lidé, kteří odcházejí do důchodu se stejně vysokou „poslední“ mzdou, mohou mít velmi rozdílnou výši důchodu, tedy i rozdílný náhradový poměr, upozornil Šafařík.

Rozdíly ilustruje na příkladech třech zaměstnanců se stejnou výší čistého i hrubého příjmu v posledním roce zaměstnání, kteří odešli letos do penze s délkou pojištění 45 let. Přiznaný důchod každého z nich přesto pokrývá rozdílnou výši předchozího stejného příjmu.

První z nich totiž v minulosti delší dobu jako OSVČ odváděl nízké nebo jen minimální důchodové pojištění. Pár let pak byl zaměstnaný s průměrnou mzdou. Jeho OVZ je proto nízký a čistý náhradový poměr je 45,6 % (pokles čistých příjmů v důchodu o 18 961 Kč).

Druhý byl celý život zaměstnancem a jeho mzda rostla úměrně s růstem průměrné mzdy. Jeho čistý náhradový poměr je 62,5 % (čisté příjmy v důchodu budou nižší o 13 056 Kč).

Třetí pojištěnec měl v minulosti delší dobu vysoké příjmy jako zaměstnanec a díky nim má nejvyšší OVZ. Jeho čistý náhradový poměr je 78,2 % (pokles čistých příjmů v důchodu o 7609 Kč).

Zdroj: Freedom Financial Services

Z uvedených příkladů je vidět, jak může být ošemetné přijímat nekriticky publikované průměrné hodnoty náhradového poměru důchodu nebo jeho výpočty odvozené z hrubých mezd, upozornil Šafařík.

Postup stanovení individuálního náhradového poměru u OSVČ je v některých krocích odlišný než u zaměstnanců. U OSVČ lze hrubý náhradový poměr spočítat jako podíl starobního důchodu a měsíčního daňového základu / zisku (daňový základ / 12). Pro získání čistého náhradového poměru by pak bylo nutné očesat daňový základ o povinné odvody, vysvětlila pro server Měšec.cz Jiřina  Holubová, vedoucí oddělení penze z Freedom Financial Services.

Pokud má OSVČ celý život nízké daňové základy, bude mít nízký důchod a náhradový poměr bude vysoký. Holubová konkrétněji ilustruje na příkladu OSVČ, která celý život odváděla minimální zálohy a má daňový základ 240 000 Kč (20 000 Kč/měsíčně). Při získané době pojištění v délce 48 let a OVZ ve výši 13 191 Kč bude důchod činit 13 898 Kč. Náhradový poměr pak bude ve výši 69 % a čistý náhradový poměr ve výši 109 %.